Pondělí 5. 7.
Dnešek je prvním táborovým dnem se vším všudy, všichni se znovu shledáváme se svou oblíbenou rozcvičkou, zamilovanou prohlídkou stanů a samozřejmě nástupem a denním rozkazem. Během dne jsme sehnali a postavili stožár a večer začala letošní celotáborová hra na motivy románu Joanne Kathleen Rowlingové Harry Potter a Kámen mudrců. Z osazenstva tábora se stali žáci a profesoři tří bradavických kolejí, které se budou po příští tři týdny snažit získat školní pohár. Za tím účelem si všichni přivezli černé kouzelnické hábity. Dnes také přiletěli na náš ostrov uprostřed lesů draci v podobě různě poschovávaných malých papírových kartiček, které všichni účastníci tábora začali ve svém volném čase lovit. Ode dneška se také na nástěnce objevují bodované hlavolamy pro všechny věkové kategorie.

PŘEPAD (12.-13. 7.)
Vyrazili jsme kolem druhé hodiny s asi 25 km před sebou a s pouze přibližnou znalostí polohy nepřítele, a tak než jsme se zakempili, táhlo už na šestou. Podvečerní průzkum ukázal, že tábor 29. odd. Hiawatha je asi 2 km před námi po proudu Úterského potoka a je velmi těžko infiltrovatelný, nicméně naše cíle zůstaly nezměněny. Po průzkumu jsme se najedli a kolem půl desáté jsme ulehli ke krátkému odpočinku. V 01:00 vstáváme a vyrážíme do akce. Po delším bloudění tábor kolem půl čtvrté ráno infiltrujeme. Nerušeně v něm operujeme až do prozrazení při střídání hlídek (?!) ve čtyři, pak mizíme s kořistními ponožkami a kanystrem pitné vody k našemu ležení. Brzy nato ráno se vracíme za Hiawathou na návštěvu a jdeme s nimi na celodenní exkurzi do lesa. Kolem páté vyjíždíme na kolech k domovu, načež já asi na třetím kilometru trasy trhám řetěz. Zde cítím nutnost zmínit výkon a trpělivost Káji, Mimoně, Míry a Péti, kteří mě celých zbývajících 20 km do tábora dotáhli a doprovodili, a rovněž obětavost Kukličovu, který se později vrátil na místo nehody a přivezl odtamtud cyklistické brýle, které jsem tam zapomněl. Domů do tábora jsme dorazili poměrně vyčerpaní kolem osmé hodiny večer.

Čtvrtek 22. 7.
Tak už je to zase skoro za námi: tři týdny utekly jako voda a dnešek byl posledním táborovým dnem. Jako takový byl celý vyhrazen všem hrám, které jsme si do té doby letos ještě nestihli zahrát. Dopoledne se na střídačku hrál volejbal a lakros a odpoledne jsme měli netradiční "boj o svačinu", hlídanou dvěma zuřivými kuchaři. Po svačině přišly na řadu vláčky - ekonomicko-běhací hra, velmi zábavná a velmi složitá. Nakonec přišel večer. Po posledním nástupu a sejmutí vlajky jsme se vydali na Poradní skálu, abychom zapsali do našeho táborového lejstra a zavzpomínali na ty, kteří už s námi na táboře nejsou. Když jsme se vrátili ze Skály, zbýval nám už jen závěrečný táborový oheň. Šestihranná devítistupňová pagoda, vysoká asi jako průměrné vlče, která se stěží vešla do ohniště a z níž plameny šlehaly až do výšky pěti metrů, byla pravděpodobně největším ohněm, jaký jsme kdy na táboře měli. Z mnoha výsledků snahy mnoha lidí, které byly v její záři vyhlášeny, uvedu jen, že celotáborovou etapovou hru na motivy Harryho Pottera vyhrála kolej Veselrád pod vedením Mimoně a že bodování stanů jsme již potřetí v řadě vyhráli já s Mimoněm, a to i přes jednodenní absenci. Pozdě večer se ještě konal oheň Tří orlích per, u nějž byl bratr Mimoň slavnostně přijat mezi orlí skauty.
                                                                                                                                                                    -Fredy-